Formulář
Sobota 30. týdne v mezidobí
Cyklus A / II
Sláva se nezpíváVěřím se neříká
Direktář — Říjen
V měsíci říjnu jsou věřící vyzýváni k hojnější modlitbě růžence. Při společných růžencových pobožnostech je vhodné mezi desátky hrát příslušné sloky písně 814 (1.–5. sl. růženec radostný, 6.–10. sl. růženec bolestný, 11.–15. sl. růženec slavný, sloky k růženci světla jsou uvedeny na konci této brožurky).
Direktář pro varhaníky, s. 42
Direktář — Liturgické mezidobí
Ke mši používáme písně: mešní obecné: 512 ad. písně k Pánu Ježíši: 702, 707, 708, 709, 710, 711, 715, 717, 728 (OL též 784, 785, 788, 789) příležitostné: 904, 911, 917, 918 pro svůj obecnější charakter je možno používat i píseň 425 Při díkůvzdání po přijímání zpíváme děkovné písně označené M₅: z odd. 701 ad., 813, 902, 903, 907, 908, 909, 927, 928, 929 a responsoriální žalmy děkovného charakteru, např.: 631, 632, 633, 644, 649, 651, 652, 653, 656, 658, 659, 672/3, 681, 685. Na závěr zpíváme píseň aktuálně ze slavnosti, svátku či památky z předešlého či následujícího týdne pro kterou je v Kancionálu píseň, nebo např.: 905, 910 a zvl. 930.
Písně z Kancionálu
Sloka 2 cituje Kristovu tichost a pokoru srdce z dnešní aklamace (Mt 11,29) a vyzývá k přetvoření srdce podle Krista – přímo k evangeliu o pokoře.
Magnificat opěvuje Boha, který svrhuje mocné a povyšuje ponížené – přesné ozvěna závěru dnešního evangelia o ponížení a povýšení.
Sloka 3 o duši prahnoucí po Bohu odráží dnešní žalm; Boží milosrdenství k nalomeným a slabým ladí s evangeliem o pokoře. Jde o jiný text než zpívaný žalm.
Kristus sestupuje z trůnu velebnosti do lidského nitra (pokora, Flp 2) a sloka 4 vyznává „v tobě žiji, umírám“ – ozvěna Pavlova „život je Kristus, smrt ziskem“ z prvního čtení.
Mešní píseň pokorné adorace – hluboká poklona a vyznání „bez tebe nic nezmůžeme“ odpovídá postoji toho, kdo si sedá na poslední místo.
Pokora padající na tvář před Boží velebností a vyznání nehodnosti („Pane, já nejsem hoden“) souzní s evangeliem o sebeponížení.
Píseň vrcholí touhou zasednout k Pánovu stolu, kde je pravá vlast – obraz hostiny z dnešního podobenství.
Sloka 3 prosí o povolání k věčné hostině s odkazem na Lk 14 – navazuje na dnešní podobenství o hostině a pokoře.
Hledání Ježíše a odevzdání „v životě, ve smrti“ odpovídá vstupní antifoně „hledejte vždy jeho tvář“ a Pavlovu postoji v prvním čtení.
Touha být stále blíž Bohu až do smrti proměněné ve vzkříšení vystihuje Pavlovo „mám touhu zemřít a být s Kristem“.
Hledání Pánova příbytku a pozvání ke stolu, kde se sluhové stávají přáteli – ozvěna „Příteli, pojď si sednout dopředu“.
Žízeň duše po Bohu (sloka 1) a pokorný vztah tvora ke Stvořiteli; kosmické sklonění kolen (Flp 2,10).
Sloka 3 o Kristu, který se stal chudým a trůní na kříži, rozvíjí kenotickou pokoru; sloka 1 o hostině lásky.
Vroucí hledání Ježíše a prosba o ctnosti navazuje na antifonu o hledání Boží tváře.
Pokorná, zkroušená mešní píseň s obrazem Kristovy hostiny a neodlučitelnosti od Krista, jež připomíná Pavlův postoj.