Nezávazná památka Panny Marie Loretánské

Cyklus B / I

Sláva se nezpíváVěřím se neříká

Direktář — Slavnosti, svátky a památky Panny Marie
O slavnostech, svátcích a památkách Panny Marie vybíráme z odd. 801–820 (po přijímání je vhodná 813).

Direktář pro varhaníky, s. 8

Direktář — Doba adventní
Hrajeme písně z odd. 101 ad.

Advent má dvě části rozdílného charakteru:
1. Období od začátku adventu do 16. prosince — hlavní myšlenka je druhý Kristův příchod ve slávě.
2. Předvánoční týden od 17. do 24. prosince — liturgie připomíná události bezprostředně předcházející narození Páně.

Tuto skutečnost je dobré zohlednit i při výběru písní ve všední dny, např. v prvním období zvl.: 101, 109, 121, 123, 126, 127, 128, 129; v předvánočním týdnu zvl.: 102–117, 122, 124, 130.

Je dobrou tradicí zpívat přede mší ve všední dny 101 a v neděle 128.
K přijímání podle potřeby přidáváme písně označené M₄, např. 106, 107, 108, 114–116, 127, též 603. Po mši jsou vhodné zvl. 117 (124, 140).

Nezpívá se Sláva na výsostech Bohu (vyjma slavností a svátků).

Písně z Kancionálu

Rozvíjí pozdrav Zdrávas Maria a Zvěstování (sloka 1 cituje Lukáše 1,28), které zazní ve vstupní antifoně; sloka 3 navíc uvádí protoevangelium.
Píseň vychází z Loretánské litanie, což je přímo téma dnešní památky Panny Marie Loretánské; sloka 8 jmenuje archu úmluvy a bránu nebes.
Magnificat (Lukáš 1,46-55) je Mariin chvalozpěv; sloka 4 o povýšení ponížených a nasycení hladových ladí s vítězstvím Božího zásahu v Izaiáši.
Mariánská chvála s titulem Královna nebe a Matka Mesiáše; sloka 1 odráží andělský pozdrav z Lukáše 1,28.
Píseň je založená na titulech z Loretánských litanií (sloka 6: Zrcadlo ctností, Dome zlatý, Sídlo moudrosti); sloka 2 oslavuje Boží mateřství.
Litanijní mariánské tituly a typologie (Archa úmluvy, rouno Gedeonovo, trůn Šalomounův v sloce 6) odpovídají loretánskému charakteru památky.
Litanijní hromadění mariánských přívlastků a titul Hvězda jitřní připomínají Loretánské litanie.
Sloka 1 cituje Izaiáše 45,8 (vstupní antifona a aklamace) a sloka 2 přidává Zvěstování; je to adventní píseň, ale shoda s dnešními texty je doslovná.
Refrén cituje Izaiáše 45,8 o nebeské rose a sloka 4 se dotýká Izaiáše 41,14 z dnešního prvního čtení („Neboj se, Jakube
Sloka 4 cituje dnešní evangelium Matouš 11,11 o Janu Křtiteli jako největším z narozených z ženy.
Sloka 6 s pramenem tryskajícím ze suché skály připomíná první čtení o vodě na poušti; navíc jde o mariánskou píseň.
Mariánské tituly Hvězda a Brána nebes, sloka 2 odkazuje na Zvěstování a Novou Evu.
Litanijní píseň s mariánskými tituly v rytmu Loretánské litanie.
Růžencová píseň s tajemstvím Zvěstování (sloka 2 cituje Lukáše 1,28-38).