Pondělí 33. týdne v mezidobí

Cyklus A / II

Sláva se nezpíváVěřím se neříká

Direktář — Liturgické mezidobí
Ke mši používáme písně:

mešní obecné: 512 ad.

písně k Pánu Ježíši: 702, 707, 708, 709, 710, 711, 715, 717, 728 (OL též 784, 785, 788, 789)

příležitostné: 904, 911, 917, 918

pro svůj obecnější charakter je možno používat i píseň 425

Při díkůvzdání po přijímání zpíváme děkovné písně označené M₅: z odd. 701 ad., 813, 902, 903, 907, 908, 909, 927, 928, 929 a responsoriální žalmy děkovného charakteru, např.: 631, 632, 633, 644, 649, 651, 652, 653, 656, 658, 659, 672/3, 681, 685.

Na závěr zpíváme píseň aktuálně ze slavnosti, svátku či památky z předešlého či následujícího týdne pro kterou je v Kancionálu píseň, nebo např.: 905, 910 a zvl. 930.

Písně z Kancionálu

Prosba „Z nás sejmi slepotu a zaplaš temnotu“ (sloka 2) odráží slepce z Jericha prosícího o prohlédnutí a verš před evangeliem o Světle světa.
Sloka 2 mluví o duchovní slepotě a Kristově světle, které rozptyluje temnotu, a o Kristu jako Světle (Jan 8,12) a Cestě; motiv poutníka a útěchy sedí k evangeliu o slepci.
Osobní vyznání víry v Ježíše a odevzdání se mu (sloka 2) odpovídá slepcově důvěře „Tvá víra tě uzdravila“ a jeho prosbě o smilování.
Sloka 6 cituje setníkovu víru a sloka 7 dotyk uzdravující víry; kontrast temnoty hříchu a Kristova světla sedí k uzdravení slepce.
Sloka 4 zpívá o Srdci Ježíšově jako slunci rozptylujícím temnotu (světlo světa, Jan 8,12) a sloka 5 o Kristově pozvání obtíženým.
Prosba o bdělé srdce a odevzdání se Bohu odpovídá výzvě Zjevení k obrácení a návratu k první lásce.
Sloka 4 s Kristem stojícím u dveří (Zj 3,20) a sloka 1 s kajícností odrážejí výzvu k obrácení z Janova Zjevení; sloka 5 vyznává Krista jako Cestu, Pravdu a Život.
Refrén vyznává Krista jako Cestu, Pravdu a Život a litanie chvály; Maranatha odpovídá eschatologickému tónu Zjevení.
Výzva k bdělosti a lásce jako poznávacímu znamení (sloka 5, Jan 13,35) a Maranatha (sloka 6) odráží motiv opuštěné první lásky a konec liturgického roku.
Touha po blízkosti Boha odráží antifonu k přijímání „Mé štěstí je být nablízku Bohu“.
Sloka 4 s „stromem u vodních proudů“ odpovídá Žalmu 1 a antifoně o stromu života.
Pozvání „pojď a viz“ a motiv dětí světla odpovídají následování Krista jako světla života; refrén se dotýká Zj 3,20.
Sloka 3 o nebi a nové zemi z Zjevení a motiv naděje a světla pro národy; spíše volná shoda s Janovým Zjevením.