Slavnost Všech svatých

Cyklus A / II

Sláva se zpíváVěřím se říká

Direktář — Slavnost Všech svatých
840, 841 (068)

Direktář pro varhaníky, s. 44

Písně z Kancionálu

Píseň přímo oslavuje společenství všech svatých — veliký zástup přátel a přímluvců ze všech věků, povolání ke svatosti, eucharistický zdroj síly mučedníků i vyznavačů. Sloka 3 odráží apokalyptickou vizi zástupu, sloka 5 chléb života jako zdroj odvahy.
Sloky 1–4 citují Zj 7,9–17 — zástup v bílých rouchách, obmytí v Krvi Beránka, Beránek jako pastýř u pramenů živé vody, setření slz. Přesně odpovídá dnešnímu prvnímu čtení i eschatologickému tématu slavnosti.
Zpěv ke cti všech svatých — Boží vyvolení oslavení v nebi, přímluvná role svatých za pozemskou Církev, povolání k následování jejich příkladu. Přesně odpovídá slavnosti Všech svatých.
Oslava mučedníků jako svědků víry, jejichž odvaha čerpala z eucharistie. Sloka 1 odráží Zj 6,9–11 (duše pod oltářem), prosba o přímluvu svatých na cestě k nebeské vlasti — vhodné k dnešní slavnosti.
Povolání k radikálnímu následování Krista po vzoru svatých — zrno pšeničné, evangelní rady, královská hostina a stonásobek. Sloka 6 přímo prosí za přímluvu svatého vzoru, univerzálně aplikovatelná na slavnost Všech svatých.
Te Deum — kosmická chvála zahrnující apoštoly, proroky a mučedníky před Božím trůnem (sloka 4 odráží Zj 7,9–12). Slavnostní hymnus odpovídající důstojnosti slavnosti a motivu nebeské liturgie z prvního čtení.
Sloka 2 přímo cituje blahoslavenství (Mt 5,3–12) — dnešní evangelium. Mešní píseň vhodná pro kteroukoliv dobu, blahoslavenství jako most mezi eucharistií a slavností Všech svatých.
Sloka 3 cituje blahoslavenství chudých a plačících (Mt 5,3–4) s přijetím kříže. Téma Božího dětství (1 Jan 3,1–3 — dnešní druhé čtení) prostupuje celou písní. Určená primárně k pomazání nemocných, ale tematicky se dotýká dnešních textů.
Sloka 7 obsahuje obraz Beránka obmývajícího hříchy krví a oblékajícího v bílé roucho — přímá ozvěna Zj 7,14 z dnešního prvního čtení. Mešní píseň vhodná pro kteroukoliv dobu.
Sloka 7 odráží Zj 7,9–10 — naplnění nebeského kůru, eschatologické společenství svatých. Litanická struktura s Kyrie a prosba o přímluvu Panny Marie doplňují slavnostní charakter dne.
Sloka 2 odráží Zj 7,9 — shromáždění ze všech národů v jednotu. Univerzální obraz Církve jako poutního lidu s plamenem naděje, eschatologická vize nového nebe a nové země.
Litanická oslava českých světců jako přímluvců — souhrn přímo uvádí slavnost Všech svatých jako vhodnou příležitost. Vhodná zvláště v českém kontextu jako konkretizace společenství svatých.
Sloka 4 odráží Zj 7,14 — přímluvná moc Kristových svatých ran; eschatologická naděje nebeské vlasti. Eucharistický rozměr s motivem bílého roucha doplňuje téma prvního čtení.
Mešní píseň pro kteroukoliv dobu, obraz živého chrámu a společenství. Bez přímé vazby na téma Všech svatých, ale sloka 6 s motivem Božího dechu a odevzdání se do Boží náruče rezonuje s eschatologickou nadějí.
Mešní píseň zahrnující obraz nebeského chleba sytícího Boží děti a eschatologickou naději. Sloka 5 zmiňuje vykoupení drahocennou krví (1 Petr 1,18–19), což rezonuje s motivem Beránkovy krve z prvního čtení.