Formulář
Sobota 29. týdne v mezidobí
Cyklus A / II
Sláva se nezpíváVěřím se neříká
Direktář — Říjen
V měsíci říjnu jsou věřící vyzýváni k hojnější modlitbě růžence. Při společných růžencových pobožnostech je vhodné mezi desátky hrát příslušné sloky písně 814 (1.–5. sl. růženec radostný, 6.–10. sl. růženec bolestný, 11.–15. sl. růženec slavný, sloky k růženci světla jsou uvedeny na konci této brožurky).
Direktář pro varhaníky, s. 42
Direktář — Liturgické mezidobí
Ke mši používáme písně: mešní obecné: 512 ad. písně k Pánu Ježíši: 702, 707, 708, 709, 710, 711, 715, 717, 728 (OL též 784, 785, 788, 789) příležitostné: 904, 911, 917, 918 pro svůj obecnější charakter je možno používat i píseň 425 Při díkůvzdání po přijímání zpíváme děkovné písně označené M₅: z odd. 701 ad., 813, 902, 903, 907, 908, 909, 927, 928, 929 a responsoriální žalmy děkovného charakteru, např.: 631, 632, 633, 644, 649, 651, 652, 653, 656, 658, 659, 672/3, 681, 685. Na závěr zpíváme píseň aktuálně ze slavnosti, svátku či památky z předešlého či následujícího týdne pro kterou je v Kancionálu píseň, nebo např.: 905, 910 a zvl. 930.
Písně z Kancionálu
Naléhavé pozvání přijít ke Kristu „dokud je čas“ velmi přesně vystihuje výzvu Evangelia k obrácení během času, který Bůh trpělivě poskytuje.
Obraz jednoho Kristova těla, jehož hlavou je Kristus, silně odpovídá Prvnímu čtení o jednotě údů, růstu ve víře a životě v pravdě a lásce.
Proklamace blízkého Božího království je spojena s naléhavou výzvou k obrácení, která tvoří jádro dnešního Evangelia o Galilejcích, věži v Siloe a neplodném fíkovníku.
Prosba, abychom poznali pravdu, rozeznali ji od bludu a podle ní jednali, přímo rozvíjí První čtení o životě podle pravdy v lásce a odmítání klamných nauk.
Antifona o mnoha údech tvořících jedno tělo skrze jeden chléb konkrétně odráží První čtení o pevném spojení celého Kristova těla. Následující Magnificat přidává motiv Božího milosrdenství, ale jednota Církve je soustředěna především v antifoně.
Sloka 1 prosí, aby kajícné slzy vedly k obrácení, čímž odpovídá naléhavosti Evangelia; sloka 3 navíc představuje Církev jako strážkyni pravdy, což navazuje na První čtení.
Sloka 5 zdůrazňuje jednotu v jednom Duchu a sloka 4 ratolesti nesoucí plody víry, lásky a naděje. Tím propojuje růst Kristova těla z Prvního čtení s požadavkem přinášet ovoce z Evangelia.
Sloka 5 prosí o spojení věřících v jediném těle a o přemáhání zla dobrem, což rozvíjí První čtení o růstu Kristova těla v lásce.
Sloka 2 užívá obraz Boží setby přinášející hojnou úrodu, který volně souzní s fíkovníkem, od něhož se v Evangeliu očekává ovoce. Sloka 4 zároveň připomíná život proudící do těla Církve.
Píseň spojuje Boží dary s proměnou člověka v lásce a s budováním věřících v Boží příbytek. Tím volně navazuje na První čtení o rozmanitých darech, růstu a jednotě Kristova těla.
Sloka 3 zdůrazňuje lásku přemáhající zlo a sloka 1 přítomnost Božího království. Tyto motivy podporují výzvu Prvního čtení žít v pravdě a lásce i evangelní rozhodnutí změnit život.
Sloka 1 má zřetelný kající ráz a sloka 2 představuje Krista jako rozsévače pravdy. Píseň tak volně spojuje evangelní obrácení s důrazem Prvního čtení na pravdu a duchovní růst.
Opakované oslovení Krista jako Pravdy a sloka 5 o něm jako úhelném kameni Církve odpovídají Prvnímu čtení o Kristu jako hlavě, v němž celé tělo roste.
Obraz Boha, který nedolomí nalomenou třtinu ani neuhasí doutnající knot, dobře vystihuje milosrdnou trpělivost vinaře z Evangelia, jenž dává neplodnému fíkovníku ještě čas.
Kajícné odevzdání Kristu a důvěra v jeho milost jsou přijatelnou odpovědí na evangelní výzvu k obrácení. Píseň však neobsahuje konkrétní obraz fíkovníku ani růstu Kristova těla.